Rýže

Obilovina, jenž má nespočet tvarů a barev. Ve sportu je považována za potravinu kulturistů a fitness nadšenců, a to z toho důvodu, že obsahuje hodně komplexních sacharidů.

Původ rýže je především v Africe a Asii. Tato plodina pokrývá asi 20 % kalorické spotřeby lidské populace. Je to jednoletá (nejpěstovanější druh seté rýže) nebo víceletá rostlina.

Dělení dle zavlažování (pěstování)

• Rýže vodní: pěstuje se pomocí zaplavování políček vodou, má větší zrna než rýže pěstovaná na sucho.
• Rýže suchá: pěstuje se bez techniky zaplavování políček

Obsah škrobu v rýži je kolem 70 %, záleží hodně na odrůdě, co se týče obsahu bílkovin, pak v rýži je jich poměrně málo stejně jako tuku. Dále obsahuje vlákninu, vitamíny skupiny B, E a minerály.

Obilka (plod rýže seté) obsahuje:

• Bílkoviny 10 %
• Tuk 2,4 %
• Sacharidy 70 %
• Vláknina 10 %
• Minerály 5 %
• Vitamíny B1, B2 a B3
• Škrob 75 %

Druhy rýže dle konzistence

• Sklovitá: rýže je lesklá a u nás více rozšířená
• Moučnatá: většinou bývá u zlatozrnných druhů, vhodná především na nákypy, kaše, moučníky ( při vaření má tendenci lepit a rozpadat se).

Druhy dle technologie úpravy

• Neloupaná rýže

Na trhu se s ní příliš nesetkáváme, je pracnější na zpracování a mnohem déle se vaří. Její plus je především ve vyšším obsahu mikroživin a vlákniny.

• Leštěná rýže

Tzv. rýže bílá. Je zbavena jak slupky, tak i klíčků. Takto upravená rýže je trvanlivější, ale obsahuje o mnohem míň vitamínů a minerálů.

• Přírodní rýže

Tzv. rýže hnědá. Obsahuje mnoho vitamínů B1, B2, B6, E, hořčíku, fosforu, a vápníku. Má ale vyšší obsah tuku, vaří se po dobu cca 30 minut. Je tužší na jídlo i po delší době tepelné úpravy. Její klíček je neporušen, ale slupka je odstraněna.

• Předvařená rýže

Díky předvaření trvá její příprava jen krátce a to asi něco kolem 10 minut. Vyrábí se z bílé, loupané rýže za působení vyšší teploty. To vše probíhá bez použití vody během procesu.

• Parboiled

Je upravena specielním postupem, kdy se živiny z vnějších vrstev dostanou pod tlakem do středu zrna a to následně zabraňuje větším ztrátám vitamínů a minerálů během vaření. Díky této metodě rýže nelepí.

Označení leštěné rýže dle délky jejího zrna

• Dlouhozrnná rýže: délka 6mm a více
• Střednězrnná rýže: délka od 5,2mm-6mm
• kulatozrnná rýže: její délka je menší než 5,2mm

Některé další druhy zvláštní rýže:

Rýže divoká, indiánská, patna, červená, fialová, basmati, jasmínová, arborio, černá…

Trávení rýže

Naše tělo ji umí velice dobře strávit a to díky velkému obsahu škrobu. Je vhodná do diet a je hypoalergení. Pomáhá snižovat riziko rakoviny tlustého střeva. Neobsahuje lepek, což je vhodné pro osoby nemocné celiakií. Škrob v hnědé i bílé rýži se tráví pomalu a přitom po celou dobu uvolňuje do krve glukózu. Je cenným zdrojem draslíku a díky tomu odvodňuje a čistí ledviny. Napomáhá k detoxikaci organizmu.

Nejkvalitnějším druhem je rýže celozrnná. Má největší možné množství vitamínů a minerálů, vlákniny, tuku a bílkovin, zároveň má NÍZKÝ GLYKEMICKÝ INDEX. Naproti tomu rýže bílá, obsahuje zase rychlé sacharidy a tak je vhodnější ji používat po tréninku, kdy potřebujeme rychle doplnit energii do poničených svalů těžkým tréninkem. Obsah aminokyselin v rýži tvoří ½ esenciálních a ½ neesenciálních aminokyselin.

100g bílé rýže obsahuje:

• 356 kcal
• 6,9g bílkovin
• 78g sacharidů
• 0,6g tuku

Vaření nebo dušení?

• Tepelná úprava rýže vařením:

Je jedno zda odsypete rýži z pytlíku nebo použijete plněné sáčky. Tento druh úpravy je sice poměrně rychlý na přípravu, zároveň ale méně šetrný k rýži samotné. Dochází tu ke ztrátě cenných látek a vitamínů. Rýže se vkládá do vroucí osolené vody, kde se ponechá po dobu 12-17 minut. Po té se voda z rýže slije a následně zchladí vodou studenou.

• Tepelná úprava rýže dušením:

Tuto metodu lze použít u všech druhů rýže. Zde nedochází ke ztrátě cenných látek, ani vitamínů a minerálů. Doba vaření je o něco delší, než u rýže vařené. Čas na dušení rýže se pohybuje něco mezi 20-25 minutami. Rýže se vkládá do vody 1:1. Po vypaření vody by měla být rýže hotová. Tady je nutné přečíst si návod, abychom rýži nespálili.

Zajímavosti

• Rýže se do Čech dostala kolem roku 1000,
• Rýže může dorůstat až 5m výšky, většinou má ale 0,5-1,5m,
• Největším vývozcem je Thajsko až 26 %,
• Rýže pochází z Perlové řeky v Číně, kde se začala pěstovat již před více jak 10 000 lety,
• ¼ lidské populace je na této plodině závislá,
• Z rýže se vyrábí i alkoholické pálenky (nechává se zkvasit na rýžové pivo a víno),
• Z rýžové slámy se vyrábí cigaretový papír